Přemosťování noci: Nevyužitá magie

Autorka: Tamara Strijack

Už zase pláče. Spíše jsou to výkřiky vysokých tónů. Jsem tak vyčerpaná! Proč ona není?? Zdá se, že je úplně mimo – ve zběsilém stavu. A jediné, na co dokážu myslet, je ta práce, kterou do rána musím dopsat. Můj plán byl 8 večer – zhasínám! A pak jsem měla být na řadě já. Teď je deset večer a alarmy a frustrace nás obou volají do nebe!!

Nejsem si jistá, jak u vás vypadá večerka, ale takhle vypadala u nás pravidelně. Tedy takto vypadala, dokud jsem neobjevila kouzlo svého hlasu.

Jeden večer byl podobný, jak píšu výše – držela jsem svou dceru v náručí v houpacím křesle, ona vzlykala, mezitím hyperventilovala a já zvažovala možnosti. V zoufalství jsem se rozhodla zavolat kamarádce. Všimla jsem si, že zatímco jsem s ní mluvila, stalo se něco zázračného… má dcera usnula! Mise splněna! Ale jak? Co bylo tou tajnou přísadou? Vílí prach? Možná únik zemního plynu? Nebo to mohl být zvuk mého hlasu v tiché konverzaci? (Uznávám, že tohle byl mnohem klidnější tón než předešlé hodiny, kdy byl plný frustrace: „To je ono!! Zavírám dveře. Už žádné pití. Žádné pohádky. JDI SPÁT!!!“).

To musí být ono! Kouzlo bylo v mém hlase! Opravdu to dávalo smysl. Nejsem si jistá, proč jsem si toho nikdy předtím nevšimla. Písně, které jsem jí zpívala, abych ji uklidnila. Způsob, jakým jsem jemně šeptala „dýchej“, když ji ovládl alarm a ukradl jí dech. Teď jsem měla něco, s čím jsem mohla pracovat – způsob, jak jí pomoci cítit blízkost, i když čelí nesnesitelné separaci, která přichází s nočním spánkem.

A tak začalo to, co se mělo stát na dlouhá léta ceněným rituálem – čas čtení mým holčičkám před spaním. Začaly jsme s Letopisy Narnie a zahájily jsme tradici čtení klasiky, která překročila deset let a pokračuje dodnes. A i když kniha obvykle stačila na to, aby ji přivedla k odpočinku, někdy jsem musela i zazpívat. (Ve skutečnosti se ukázalo, že je to ještě silnější elixír, který ani nevyžadoval, aby to ladilo a bylo v tónině!).

Našla jsem svou magii a to mi otevřelo oči k tomu, co ode mě potřebovala – způsob, jak si zůstat na blízku a jak se držet, když hrozilo, že svět kolem ní potemní a ona zůstane sama a odloučená od těch, které miluje.

Zajímalo by mě, kolik dalších rodičů má v sobě nevyužitou magii. Může to být hlas, může to být úsměv, může to být vůně člověka – neviditelná nit, které by se mohly děti přidržet tak, aby přečkali usínání. Tato magie je v podstatě něco, co jim připomíná, že nejsou sami, něco, co přemosťuje noc a upírá oči na další spojení.

Teď si uvědomuji, že to vlastně vůbec nebylo o magii. Ve skutečnosti byla odpověď celou dobu uvnitř mě – jen jsem ji v mlze vlastního vyčerpání nedokázala spatřit. Magická cesta byla v tom, že mi došlo, co mé dítě potřebuje a šla jsem mu vstříc, abych byla jeho odpovědí.

Překlad: Hana Benýšková
Korektura: Veronika Skuhrovcová
Odborná redakce: Xenie Majznerová
Zdroj: https://neufeldinstitute.org/bridging-the-night-the-untapped-magic/?fbclid=IwAR3REvP4Rv69tnQokEZkKp_fkVsbrUUtDA5s35WSZ_wrN_3GhRGg5X9IUoc

Foto: https://www.pexels.com/

Shlédnutí: 1193