Jak poznat, že vaše dítě uvízlo v pozici alfy

Autorka: Valentina Jačičurová

Obvyklá rovnováha ve vztahu rodiče a dítěte je – na jedné straně pečující dospělý a na straně druhé dítě přijímající péči. Pečující dospělý je v tzv. alfa pozici, je tím, kdo dělá zásadní rozhodnutí, je zodpovědný a stará se o slabšího partnera.

Občas ale rodiče začnou mít podezření, že v jejich konkrétní situaci je to jinak. Zdá se, že je všechno špatně a dítě se ve vztahu snaží mít vedoucí roli. Dospělý si dělá starosti: dítě toho chce příliš, plete se do toho, co se ho netýká, je velmi neodbytné. Rodič se necítí pohodlně, dítě se nenechá vést a bere laskavost a trpělivost zodpovědného dospělého jako slabost. Dítě se chová tak, jako by se snažilo narušit všechny nastavené hranice.

Vzniká pocit, že se role v takových vztazích vystřídaly a dítě obsadilo pozici alfy, uvízlo v alfě a převzalo veškerou odpovědnost za vztah. Dr. Neufeld tomu říká „alfa komplex“.

Ve dvojici rodič-dítě je takové břemeno nepřirozené a pro dítě je příliš těžké, úmorné.

Proto by rodiče měli při prvních náznacích dominance dítěte zjistit, jestli není dítě ve vztahu k ostatním uvízlé v alfě, jestli dostatečně odpočívá a jestli rodičovskou péči přijímá. Dočasné projevy tvrdohlavosti, rozkazovacího tónu nebo snahy vyjádřit vždy a všude svůj názor se občas objeví u každého dítěte. Dítě může být i velmi starostlivé, všímavé, ale ani v panovačném, ani v starostlivém stavu by nemělo uvíznout.

Existuje několik charakteristik, podle kterých lze určit dítě uvízlé v alfě. Dítě, které nese nesnesitelné břemeno a už nemůže přejít zpět do závislého stavu, už neumí důvěřovat rodičům a cítit se bezpečně ve vztahu s nimi. Bude se takto chovat i s těmi, kteří jsou mu rovni – s ostatními dětmi.

Pokud se dítě chová dominantně, snaží se kontrolovat každý krok kamarádů, kteří mu vůbec nemají být podřízení, řídí děti ve školce, sourozence, a dokonce i dospělé, na kterých je aktuálně závislé – rodiče nebo učitele – je uvízlé v alfě. Hlavní podmínkou zde je, že se už nedokáže přepnout na závislou pozici v komunikaci ani s vrstevníky, ani s dospělými.

Dítě uvízlé v alfa pozici, například, se snaží vyjadřovat a prosazovat svůj názor ohledně témat, která se ho netýkají. A není to jen chvíle, kdy překypuje nápady, nebo je inspirováno náhle vzniklou tvůrčí myšlenkou. V tomto případě by bylo zcela pochopitelné podlehnout impulzu, převrátit chod světa a začít nápad hlásat všemi směry. Dítě to však dělá z pocitu nejistoty a snaží se převzít kontrolu nad událostmi kolem sebe.

Dítě se snaží strhnout na sebe pozornost všech v okolí, dostat se do centra dění a zůstat tam, získávat obecenstvo, aby si ho všimli vrstevníci nebo ti, na kterých by měl být závislý. Může projevovat nadřazenost nad ostatními a škádlit ostatní děti.

Bude odsekávat dospělým a bude se pokaždé snažit mít poslední slovo.

Děti uvízlé v alfě často komunikují z pozice vševědoucího člověka. Předstírají, že vědí všechno a že vědí, jak věci fungují. Pro ně je sebevědomí důležité a vědět všechno jim dává pocit bezpečí.

Takové dítě je vždy připraveno stát se vedoucím, rozhodovat a převzít odpovědnost tam, kde se to vůbec nepředpokládá a není to nutné. Bude diktovat, co mají dělat ostatní. Jde hlavně o to, že se snaží rozhodovat jen proto, aby rozhodnutí bylo podle něho. Odepírá ostatním toto právo, nebo jakoby nedůvěřuje rozhodnutím rodičů, nedokáže se uvolnit a přijmout jejich variantu, i kdyby zohledňovala jeho zájmy.

Vzhledem k tomu, že dítě je vedoucím, má potíže s přijímáním role vedeného. Nebude následovat na procházce rodiče, ale spíše si samo zvolí směr, bude utíkat. Neposlouchá rodiče a nedokáže se donutit požádat o pomoc. Dokonce i kdyby mělo nějaké potíže, neobrátí se na rodiče, ale bude řešit problémy samo. Možná cítí hyperzodpovědnost a bojí se rozrušit rodiče špatnými zprávami, stará se o emoční rovnováhu svých „slabých“ rodičů, lituje je. Toto je pečující část „alfa instinktu“.

Nejčastěji je dítě schopné řešit své problémy cestou agresivní interakce. Zvyšuje se úroveň úzkosti. Dítě vypadá nekontrolovatelně a agresivně. Ačkoli rodiče původně považovali toto chování za žádoucí, snažili se dítě naučit „být samostatné“ a byli dokonce rádi za to, že je samo za sebe zodpovědné. Nicméně, takové uvíznutí v pozici vedoucího má hodně negativních následků, mimo jiné i na rozvoj schopnosti dítěte vyrovnat se s obtížnými situacemi bez agrese.

Dítě odmítá přijmout péči, je to pro něj příliš zranitelné. Vzít si jídlo, které je pro něj připravené – také znamená přijmout péči, být v podřízené pozici, ale dítě se nemůže přepnout do závislé pozice. Zde začínají problémy s jídlem, dítě odmítá jíst, co mu dávají, je vybíravé a rozmarné. Paradoxem tohoto chování je, že dítě bude vyžadovat péči: žádat o pití, jídlo, oblékání, s tím, že hned ji bude hystericky odmítat.

Máte takové dítě doma a nevíte co s tím? V dalším článku se podíváme na to, jak se dá situaci vyřešit a navrátit dítě z alfa pozice. Zatím se můžete přihlásit k odběru našeho newsletter, abyste dostávali upozornění na nové články do své schránky.

Dočetli jste až sem a chcete dozvědět víc? Máme kurz na toto téma.

Zdroj: LJ – Valentina Jačičurová
Odborná redakce: Xenie Majznerová
Korektura: Veronika Skuhrovcová
Foto: Pexels

Shlédnutí: 3886